1. Nuže, pohleďte – Panovník, Hospodin zástupů, z Jeruzaléma a Judy odstraní zdroj i zásobu: všechny zásoby potravy i všechny zásoby vody,
2. hrdinu i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce,
3. velitele i váženého muže, rádce i mudrce, věštce i zaříkávače.
4. Jako vůdce jim nechám chlapce, bude jim vládnout krutá sběř.
5. Lidé budou vyhrožovat jeden druhému, bližní bude ubližovat svému bližnímu, mladí se vrhnou na staré a nicotní na ctihodné.
6. Člověk tehdy popadne svého bratra, někoho z vlastní rodiny: „Buď naším vůdcem, máš přece plášť, udělej něco s těmi troskami.“
7. On ale v ten den bude přísahat: „Já přece nemám žádný lék! Nemám doma chleba ani plášť, nedělejte mě vůdcem nad lidem!“
8. Jeruzalém se hroutí, Juda se kácí! Postavili se Hospodinu slovy i skutky, jeho slávě vzepřeli se do očí.
9. Výraz jejich tváře svědčí proti nim – svůj hřích jak Sodoma stavějí na odiv. Běda jim! Přivedli na sebe neštěstí.
10. Řekněte spravedlivému: Bude dobře! Ovoce svých skutků užije.
11. Běda však ničemovi: Bude zle! Odplatu za své dílo dostane.
12. Ach, můj lid! Odírají ho děti a ženy nad ním panují. Ach, můj lide! Tví vůdci jsou svůdci, zastřeli cestu, po níž měl jsi jít!