19. Kdykoli se přižene, znovu vás zasáhne – ráno za ránem, v noc i den! Hrůza dočista ochromí ty, kdo pochopí toto poselství.
20. Postel bude krátká, nepůjde se narovnat, přikrývka bude úzká, nepůjde se zachumlat.
21. Hospodin povstane jako na hoře Peracim, rozhorlí se jako tehdy v gibeonském údolí, aby vykonal své dílo – své neobyčejné dílo, aby vyplnil svůj úkol – svůj neobvyklý úkol.
22. A proto přestaňte se svou drzostí, ať vaše okovy neztěžknou ještě víc. Pán, Hospodin zástupů, mi totiž oznámil, že rozhodl o záhubě všude na zemi.
23. Nastavte uši, slyšte můj hlas; pozorně slyšte, co říkám vám!
24. Copak oráč pořád oře, aniž by kdy sel? Copak stále ryje brázdy a vláčí pole své?
25. Copak jakmile urovná ornici, nezasívá kopr, nerozhazuje kmín? Copak do těch brázd neseje pšenici, ječmen do řádků a špaldu na kraji?
26. Tak mu to přece Bůh ukázal, takový řád mu poznat dal.
27. Kopr se okovaným cepem nemlátí, kmín se nemusí drtit pod koly – kopr se může vytřást holí, i pouhý prut stačí na kmín.
28. Obilné zrno je třeba vymlátit, mlácení ale netrvá navěky; vozovým kolem se přes ně přejíždí, koně je ale nedrtí.
29. Od Hospodina zástupů to všechno pochází – jak podivuhodné jsou jeho záměry, jak velkolepý je v moudrosti!