1. V ten den ztrestá Hospodin mečem hrozným, mocným a mohutným slizkého hada, Leviatana, svinutého hada, Leviatana. Zabije toho mořského netvora!
2. V ten den zpívejte o vinici výtečné víno plodící:
3. Já sám Hospodin střežím ji, v každé chvíli ji svlažuji. Ve dne i v noci střežím ji, aby jí nikdo neškodil.
4. Už se nezlobím. Objeví-li se trní a bodláčí, vstoupím s ním do války a úplně je vypálím.
5. Ať už se chopí mé ochrany a ať se se mnou usmíří; ať už se se mnou usmíří!
6. Přicházejí dny, kdy Jákob vpustí kořeny; Izrael vypučí a rozkvete, naplní svět svým ovocem.
7. Bil snad Bůh Izrael tak jako ty, kdo bili jej? Copak ho zabíjel, jako jsou zabiti jeho vrahové?
8. Zahnal jsi je do vyhnanství, vedl jsi s nimi svoji při. Prudkým vichrem jsi je odvál pryč, jako když od východu vítr udeří.
9. Tak tedy budou očištěny Jákobovy viny a odstranění jeho hříchu přinese ovoce: všechny kamenné oltáře budou roztlučeny, jako se na prach drtí vápenec, nezůstanou stát ani posvátné kůly ani kadidlové oltáře.
10. Opevněné město zůstalo opuštěné, jak pustá poušť jsou prázdné příbytky. Popásá se, polehává tu jen dobytek, dohola okusuje jeho větvičky.
11. Až jeho větve uschnou a upadnou, ženy je přijdou sbírat na oheň. A že ten lid nemá špetku rozumu, jeho Tvůrce se nad ním neslituje, nesmiluje se nad ním jeho Stvořitel.
12. V ten den bude Hospodin mlátit obilí od řeky Eufrat až k Egyptskému potoku a vy, synové Izraele, budete sesbíráni po jednom.
13. V ten den se zatroubí na mocný roh a vrátí se ztracení z Asýrie i ti, kdo byli rozptýleni v Egyptě, a budou se klanět Hospodinu na svaté hoře v Jeruzalémě.