11. Že není víno, zní nářek v ulicích, nastal soumrak všeho veselí, radost odešla do vyhnanství.
12. Z města zůstaly pusté trosky, brána roztříštěna na kusy.
13. Toto se stane na zemi mezi národy – jako když se češou olivy, jako když po vinobraní zbudou paběrky.
14. Hlasitě potom vykřiknou radostí, západ zajásá, až Hospodin se oslaví.
15. Proto i na východě chvalte Hospodina, jméno Hospodina, Boha Izraelova, ať zní na mořských pobřežích.
16. Slyšíme chvalozpěv z nejzazších krajů: „Sláva Spravedlivému!“ Já ale říkám: „Zle je mi, zle je mi! Běda mi – zrádci zradili, zrádci zrádně zradili!“
17. Strach a prach a past na tebe, kdo zemi obýváš!
18. Kdo uteče, až zazní strašný hlas, upadne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Nebeské průduchy se otevřou, zemské základy se otřesou:
19. Země se láme, láme se, země se hroutí, hroutí se, země se třese, třese se!
20. Země se motá, motá se jako opilec, chvěje se jako chýše pod vichrem. Její provinění na ni těžce dopadne, zhroutí se a už nevstane.
21. V ten den Hospodin potrestá mocnosti nahoře na nebi i krále dole na zemi.
22. Budou nahnáni jako vězni do jámy, budou zavřeni v žaláři; po dlouhé době pak budou souzeni.
23. Měsíc zůstane užaslý i samo slunce se zastydí, až se Hospodin zástupů na hoře Sion v Jeruzalémě ujme království a zjeví svou slávu před svými stařešiny.