1. Ortel nad Pustinou u moře: Jako se na jihu prohání vichřice, útočník přijde z pouště, ze země strašlivé.
2. Bylo mi zjeveno kruté vidění: Zrádce zrazuje, zhoubce hubí. Přitáhni, Elame; Méde, oblehni! Všemu úpění konec učiním.
3. Proto se mi břicho svírá úzkostí, jako by mě zachvátily porodní bolesti. Skličuje mě to, co slyším, to, co vidím, mě děsí!
4. Srdce se mi chvěje v hrudi, celý se třesu strachy. Vytoužený noční klid proměnil se mi v zděšení!
5. Plné stoly. Prostřené ubrusy. Jídlo. Pití. – Vstávejte, velitelé! Chystejte štíty do války!
6. Toto mi řekl Pán: „Jdi hlídku postavit, ať ohlásí, co uvidí!
7. Spatří-li jezdce, jak po dvou blíží se, jezdce na oslech, jezdce na velbloudech – ať je sleduje pozorně, velmi pozorně!“
8. A strážný zvolal: „Na stráži, pane, stojím den co den, každičkou noc jsem na hlídce.
9. Hle, vidím jezdce přijíždět, dvojice mužů blíží se!“ Pak přišel se zprávou: „Padl, padl Babylon! Všechny sochy jeho bohů leží roztříštěné v prachu!“