18. Jejich krásné lesy i zahrady až ke kořenům vypálí, jako když choré sklátí choroba.
19. Z lesů jim zůstane tak málo stromů, že by je i dítě mohlo spočítat.
20. V ten den už pozůstatek Izraele a ti, kdo se zachrání z domu Jákobova, nebudou spoléhat na toho, kdo je bije, ale budou opravdově spoléhat na Hospodina, Svatého izraelského.
21. Pozůstatek se navrátí, pozůstatek Jákoba se navrátí k Mocnému Bohu.
22. I kdyby tvého lidu, Izraeli, bylo jako písku v moři, jen pozůstatek se navrátí. Záhuba už je rozhodnuta, spravedlnost přijde jako záplava.
23. Pán, Hospodin zástupů, se rozhodl přivést na celou zemi záhubu.
24. Nuže, toto praví Pán, Hospodin zástupů: „Můj lide, jenž bydlíš na Sionu, neboj se Asyřanů, kteří tě bijí metlou a zvedají na tebe hůl tak jako kdysi Egyptští.
25. Má prchlivost totiž velmi brzy skončí a můj hněv se obrátí k jejich záhubě.“
26. Hospodin zástupů po nich šlehne bičem, jako když porazil Midiánce u Havraní skály; zvedne hůl nad moře tak jako kdysi v Egyptě.
27. V ten den jejich břemeno spadne z tvého ramene a jejich jho ze tvé šíje – jho se po oleji sesmekne.
28. Přitáhli do Ajatu, prošli Migronem, v Michmasu zřídili si skladiště.
29. Prošli průsmykem: „Přenocujeme v Gebě!“ Ráma se vyděsila, Gibea Saulova se dala na útěk.