14. Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha,
15. připomenu si svou smlouvu s vámi i s každou živou bytostí, a už nikdy nepřijde záplava vody, aby vyhubila veškeré tvorstvo.
16. Když bude na oblaku duha, pohlédnu na ni, abych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou bytostí na zemi.“
17. Bůh Noemovi řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem učinil s veškerým tvorstvem na zemi.“
18. Noemovi synové, kteří vyšli z archy, byli Sem, Cham a Jáfet (onen Cham byl otcem Kanaána).
19. Tito tři byli Noemovi synové; z nich se zalidnila celá země.
20. Zemědělec Noe byl první, kdo vysadil vinici.
21. Napil se vína, opil se a ležel obnažen ve svém stanu.
22. Cham, otec Kanaána, spatřil nahotu svého otce a pověděl o tom oběma svým bratrům venku.
23. Sem a Jáfet tedy vzali plášť a oba si ho dali na ramena. Pak šli pozpátku a přikryli nahotu svého otce. Byli obráceni čelem nazpátek, a tak nahotu svého otce nespatřili.
24. Když se Noe probral z opilosti a dozvěděl se, co mu jeho nejmladší syn provedl,
25. řekl: „Zlořečený buď Kanaán; ať je pro své bratry otrokem všech otroků!“
26. Řekl také: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Semův, jemuž bude Kanaán otročit!
27. Kéž Bůh rozšíří Jáfeta, ať bydlí ve stanech Semových, jemuž bude Kanaán otročit!“
28. Po potopě žil Noe ještě 350 let.