14. Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha,
15. připomenu si svou smlouvu s vámi i s každou živou bytostí, a už nikdy nepřijde záplava vody, aby vyhubila veškeré tvorstvo.
16. Když bude na oblaku duha, pohlédnu na ni, abych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou bytostí na zemi.“
17. Bůh Noemovi řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem učinil s veškerým tvorstvem na zemi.“
18. Noemovi synové, kteří vyšli z archy, byli Sem, Cham a Jáfet (onen Cham byl otcem Kanaána).
19. Tito tři byli Noemovi synové; z nich se zalidnila celá země.
20. Zemědělec Noe byl první, kdo vysadil vinici.
21. Napil se vína, opil se a ležel obnažen ve svém stanu.
22. Cham, otec Kanaána, spatřil nahotu svého otce a pověděl o tom oběma svým bratrům venku.
23. Sem a Jáfet tedy vzali plášť a oba si ho dali na ramena. Pak šli pozpátku a přikryli nahotu svého otce. Byli obráceni čelem nazpátek, a tak nahotu svého otce nespatřili.
24. Když se Noe probral z opilosti a dozvěděl se, co mu jeho nejmladší syn provedl,
25. řekl: „Zlořečený buď Kanaán; ať je pro své bratry otrokem všech otroků!“
26. Řekl také: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Semův, jemuž bude Kanaán otročit!
27. Kéž Bůh rozšíří Jáfeta, ať bydlí ve stanech Semových, jemuž bude Kanaán otročit!“