7. Na to jim řekl: „Do večera je ještě daleko; teď přece není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte ještě pást.“
8. „To nejde,“ odpověděli. „Budeme moci napojit ovce, teprve až se shromáždí všechna stáda a odvalí se kámen z ústí studny.“
9. A zatímco s nimi mluvil, přišla Ráchel se stádem svého otce. Byla totiž pastýřka.
10. Když Jákob spatřil Ráchel, dceru svého strýce Lábana, a jeho stádo, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studny a dal stádu svého strýce Lábana napít.
11. Nato Ráchel políbil a hlasitě se rozplakal.
12. A když jí řekl, že je příbuzný jejího otce, že je Rebečin syn, běžela to povědět svému otci.