13. Jakmile Lában uslyšel zprávu o svém synovci Jákobovi, rozběhl se mu naproti. Objal ho, políbil a přivedl ho do svého domu. Když pak Jákob Lábanovi vyprávěl o všem, co se stalo,
14. Lában mu řekl: „Opravdu jsi má krev a tělo!“ Když pak u něj Jákob zůstal už celý měsíc,
15. Lában mu řekl: „I když jsi můj příbuzný, nebudeš přece u mě sloužit zadarmo. Řekni mi, co chceš za odměnu.“
16. (Onen Lában měl dvě dcery: starší se jmenovala Léa a mladší Ráchel.
17. Léa měla měkké oči, ale Ráchel byla nápadně krásná, překrásná dívka.)
18. Jákob si zamiloval Ráchel, a tak řekl: „Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel.“
19. Lában odpověděl: „Dám ti ji raději než komukoli jinému. Zůstaň u mě.“
20. A tak Jákob sloužil za Ráchel sedm let a zdálo se mu to jako pouhá chvíle, protože ji miloval.
21. Potom Jákob Lábanovi řekl: „Můj čas se naplnil. Dej mi mou ženu, chci být s ní.“
22. Lában tedy shromáždil všechny místní muže a vystrojil hostinu.
23. Večer pak vzal svou dceru Léu, přivedl ji k Jákobovi a ten s ní spal.
24. (A Lában tenkrát své dceři Lée daroval svou otrokyni Zilpu jako děvečku.)