15. Když jí voda v měchu došla, složila dítě pod jedním keřem
16. a šla si sednout naproti, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla naproti a dala se do pláče.
17. Bůh uslyšel chlapcův hlas a Boží anděl zavolal na Hagar z nebe: „Co je ti, Hagar? Neboj se, neboť Bůh uslyšel chlapcův hlas tam, kde je.
18. Vstaň, vezmi chlapce a postarej se o něj, protože z něj učiním veliký národ.“
19. Tehdy jí Bůh otevřel oči a uviděla pramen vody. Šla tedy, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.
20. Bůh pak byl s chlapcem a ten rostl. Bydlel na poušti a stal se z něj velký lučištník.