13. Kdo prodává, pokud snad přežije, nezíská, co prodal, nazpátek. Vidění o tom davu nebude vzato zpět: Žádný z nich kvůli své vině naživu neudrží se.
14. Na trubku troubí se, vše připraveno je, nikdo však nejde do boje – na celý ten dav dopadá můj hněv!
15. Venku je meč, doma hlad a mor; kdo je v krajině, mečem zahyne, kdo ve městě, hlad a mor zhltne jej.
16. Uniknou-li utečenci, do hor utečou, všichni však jako holubi v roklích naříkat budou nad vinou svou.
17. Každá ruka tehdy ochabne a každé stehno bude zmáčené.
18. Jejich oděvem bude pytlovina a přikryje je hrůza; každá hlava bude oholena a na všech tvářích hanba.
19. Své stříbro vyházejí do ulic, zlato budou mít za odpadky. Jejich stříbro ani zlato je nebude moci zachránit v den Hospodinova zuření. Nebudou se jím moci nasytit, nenaplní si jím útroby – způsobilo jim jenom hřích.
20. Ze vší té nádhery, kterou se chlubili, si vyrobili své ohavné obrazy. Udělali z toho své hnusné modly, a já s tím naložím jako s odpadky.
21. Cizincům to vydám za kořist, ať to uloupí nejhorší lotři na zemi, jen ať to znesvětí!
22. Svou tvář od nich odvrátím, až znesvětí mou skrýš, až do ní vpadnou lupiči a celou ji znesvětí.
23. Připrav řetězy! Protože zemi naplnily popravy a ve městě je samé násilí,
24. přivedu nejhorší mezi národy, aby jejich domy zabrali. S pýchou těch mocných skoncuji a jejich svatyně budou znesvěceny.
25. Přichází děs! Budou hledat pokoj – zbytečně!