1. „Až si budete rozdělovat zemi na dědičné podíly, odevzdáte ze země svatý díl Hospodinu. Celé toto území o délce 25 000 loktů a šířce 20 000 loktů bude svaté.
2. (Z něj bude pro svatyni vyčleněn čtverec o straně 500 loktů, lemovaný pruhem volné země širokým 50 loktů.)
3. Z uvedené výměry odměříš svatosvatý díl 25 000 loktů dlouhý a 10 000 loktů široký, v němž bude stát svatyně.
4. Bude to svatý díl země určený kněžím sloužícím ve svatyni, kteří přistupují k Hospodinu, aby mu sloužili. Zde bude místo pro jejich domy a svaté místo pro svatyni.
5. Další 25 000 loktů dlouhý a 10 000 loktů široký díl země připadne levitům sloužícím u chrámu. Zde jim budou patřit města k bydlení.
6. Díl země sousedící se svatým podílem dáte do majetku města. Bude 5 000 loktů široký a 25 000 loktů dlouhý a bude patřit celému domu Izraele.
7. Území po obou stranách svatého podílu a majetku města připadne vládci. Bude se prostírat od jejich západního okraje na západ a od jejich východního okraje na východ. Po délce bude od západní hranice až po východní sousedit vždy s jedním z kmenových podílů.
8. Toto území bude v Izraeli jeho vlastnictvím. Moji vládci už nebudou utiskovat můj lid; nechají zbytek země jednotlivým kmenům domu Izraele.“