8. Vy, izraelské hory, se však budete jen zelenat a ponesete ovoce mému lidu, Izraeli, jenž se už brzy vrátí.
9. Vždyť já jsem přece s vámi! Obrátím k vám svou tvář a budou vás znovu orat a osívat.
10. Rozmnožím vaše obyvatele – celý a úplný dům Izraele – aby znovu obydleli města a vystavěli, co leží v troskách.
11. Rozmnožím vaše lidi i zvířata a budou se množit a rozmáhat. Osídlím vás jako za starodávna a budu k vám ještě štědřejší než kdysi. Tak poznáte, že já jsem Hospodin.
12. Znovu k vám přivedu lidi; Izrael, můj vlastní lid, vás obsadí a budete jejich dědictvím. Už nikdy je nepřipravíte o děti.
13. Tak praví Panovník Hospodin. Protože o tobě říkají: ‚Ta země požírá lidi a připravuje vlastní národ o děti,‘
14. proto už nebudeš požírat lidi a nebudeš už připravovat svůj národ o děti, praví Panovník Hospodin.
15. Nenechám už tě poslouchat posměch pohanů, nebudeš už muset snášet urážky národů a nikdy už nepřivedeš svůj národ k pádu, praví Panovník Hospodin.“
16. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
17. „Synu člověčí, když dům Izraele ještě žil ve vlastní zemi, svými způsoby a skutky ji poskvrnil. Jejich způsoby byly v mých očích nečisté jako ženské krvácení.
18. Vylil jsem tedy na ně svůj hněv, neboť v té zemi prolévali krev a poskvrnili ji svými hnusnými modlami.
19. Rozptýlil jsem je mezi národy, takže jsou rozprášeni po zemích. Odsoudil jsem je za jejich způsoby a skutky.
20. Kamkoli ale mezi národy přišli, všude mé svaté jméno znesvětili. Říkalo se totiž o nich: ‚Jsou Hospodinův lid, ale z jeho země museli odejít.‘
21. Proto jsem byl pohnut lítostí nad svým svatým jménem, které dům Izraele znesvětil mezi národy, kamkoli přišli.