11. Tak totiž praví Panovník Hospodin: Meč babylonského krále se chystá na tebe!
12. Nechám tu tvoji hordu padnout mečem hrdinů – nejukrutnějších ze všech pohanů, kteří rozdrtí pýchu Egypta a celá jeho horda bude zničena.
13. Vyhubím i všechen jeho dobytek na březích velkých řek. Už je nerozčeří noha člověka, nezkalí je ani zvířecí kopyta.
14. Tehdy ty jejich vody ustálím a nechám je plynout podobné oleji, praví Panovník Hospodin.
15. Až Egypt zcela zpustoším a zbavím tu zemi všeho v ní, až pobiji všechny, kdo v ní bydleli, tehdy poznají, že já jsem Hospodin.
16. Toto je žalozpěv určený k truchlení. Ať jej zpívají dcery národů! Ať jej zpívají nad Egyptem a všemi jeho hordami, praví Panovník Hospodin.“
17. Patnáctého dne téhož měsíce dvanáctého roku jsem dostal slovo Hospodinovo:
18. „Synu člověčí, truchli spolu s dcerami vznešených národů nad egyptskými hordami. Pošli je do podsvětí k těm, kdo klesli do jámy:
19. ‚Jsi snad lepší než ostatní? Dolů! K neobřezaným ulehni!‘
20. Padnou uprostřed mečem pobitých. Meč je tasen; Egypt už odvádějí i se všemi jeho hordami.