8. Nakonec tě srazí do jámy, zahyneš hroznou smrtí uprostřed moří.
9. Budeš pak ještě říkat: ‚Já jsem bůh‘ tváří v tvář svým katům? Budeš jen člověk, žádný bůh, až padneš do rukou svých katů.
10. Zahyneš smrtí neobřezanců, rukama cizáků! Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin.“
11. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
12. „Synu člověčí, zpívej žalozpěv nad králem Týru a řekni mu – Tak praví Panovník Hospodin: Byl jsi pečetí dokonalosti, plný moudrosti a dokonale krásný.
13. Byl jsi v Edenu, Boží zahradě, všemi drahokamy ozdoben – rubínem, topasem a jaspisem, chrysolitem, onyxem a berylem, safírem, tyrkysem a smaragdem – to vše krásně osazené ve zlatě klenotnickým dílem tepaném, to vše připravené pro tebe v den, kdy jsi byl stvořen.
14. Byl jsi pomazaným cherubem, určil jsem tě za ochránce. Byl jsi na Boží svaté hoře, mezi žhoucími kameny ses procházel.
15. Byl jsi dokonalý na cestách svých ode dne svého stvoření – než jsi byl shledán zlým.
16. Kvůli množství tvého obchodování se tvé nitro naplnilo krutostí a zhřešil jsi. Proto jsem tě vykázal z Boží hory, cherube ochránce, tebe jsem zapudil z tvého místa mezi žhoucími kameny!
17. Kvůli své kráse zpychl jsi, kvůli své nádheře jsi moudrost zahodil. Proto jsem tě tedy srazil k zemi, před očima králů, aby tě viděli.
18. Kvůli tomu, že máš tolik vin, že jsi vlastní svatyně znesvětil svými špinavými obchody, vyvedl jsem z tebe plameny, aby tě strávily. Nechal jsem z tebe jen popel na zemi, před očima všech, kdo tě viděli.
19. Všichni, kdo tě znali mezi národy, jsou z tebe zděšeni. Jsi odstrašujícím znamením – zanikl jsi navěky!“
20. Dostal jsem slovo Hospodinovo: