1. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
2. „Synu člověčí, řekni vládci Týru: Tak praví Panovník Hospodin – Ve svojí pýše říkáš si: ‚Já jsem bůh! Zaujímám božský trůn uprostřed moří.‘ Přitom jsi člověk, žádný bůh, i když si myslíš, jak jsi božský.
3. Zřejmě jsi moudřejší než Daniel a žádné tajemství ti není záhadné.
4. Moudrostí a poznáním jsi získal bohatství, zlatem a stříbrem sis truhly naplnil.
5. V obchodování jsi byl tak šikovný, že jsi své jmění rozmnožil, a kvůli všemu tomu bohatství zpychl jsi.
6. Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože si myslíš, jak jsi božský,
7. hle – přivedu na tebe cizáky, ty nejukrutnější pohany. Vytasí meče proti tvé skvělé moudrosti, tu tvoji nádheru ti znesvětí.
8. Nakonec tě srazí do jámy, zahyneš hroznou smrtí uprostřed moří.
9. Budeš pak ještě říkat: ‚Já jsem bůh‘ tváří v tvář svým katům? Budeš jen člověk, žádný bůh, až padneš do rukou svých katů.
10. Zahyneš smrtí neobřezanců, rukama cizáků! Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin.“
11. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
12. „Synu člověčí, zpívej žalozpěv nad králem Týru a řekni mu – Tak praví Panovník Hospodin: Byl jsi pečetí dokonalosti, plný moudrosti a dokonale krásný.
13. Byl jsi v Edenu, Boží zahradě, všemi drahokamy ozdoben – rubínem, topasem a jaspisem, chrysolitem, onyxem a berylem, safírem, tyrkysem a smaragdem – to vše krásně osazené ve zlatě klenotnickým dílem tepaném, to vše připravené pro tebe v den, kdy jsi byl stvořen.
14. Byl jsi pomazaným cherubem, určil jsem tě za ochránce. Byl jsi na Boží svaté hoře, mezi žhoucími kameny ses procházel.
15. Byl jsi dokonalý na cestách svých ode dne svého stvoření – než jsi byl shledán zlým.