1. Desátého dne pátého měsíce sedmého roku se někteří ze stařešinů Izraele přišli dotazovat Hospodina a posadili se přede mnou.
2. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
3. „Synu člověčí, řekni izraelským stařešinům toto: Tak praví Panovník Hospodin – Vy že se přicházíte se mnou radit? Jakože jsem živ, nebudu odpovídat na vaše modlitby, praví Panovník Hospodin!
4. Obviň je, synu člověčí, jen je obviň. Pověz jim, jaké ohavnosti páchali jejich otcové.
5. Řekni jim: Tak praví Panovník Hospodin – V den, kdy jsem vyvolil Izrael, složil jsem přísahu potomstvu Jákobova domu a dal jsem se jim poznat v Egyptě. Přísahal jsem jim se slovy: Já jsem Hospodin, váš Bůh.
6. V ten den jsem přísahal, že je vyvedu z Egypta do země, kterou jsem pro ně vyhledal, do země oplývající mlékem a medem, do země nejkrásnější ze všech.
7. Řekl jsem jim: Zahoďte každý ty nechutné obrazy, ke kterým upíráte oči, a neposkvrňujte se egyptskými modlami! Já jsem Hospodin, váš Bůh.
8. Oni se ale proti mně vzbouřili a nechtěli mě poslouchat. Nezahodili ty nechutné obrazy, ke kterým upírali oči, a neopustili egyptské modly. Řekl jsem si tedy, že na ně vyliji svůj hněv, že proti nim vybuchnu rozhořčením v Egyptě.
9. Kvůli svému jménu jsem je ale z Egypta vyvedl. Udělal jsem to, aby mé jméno nebylo zneváženo v očích národů, mezi nimiž bydleli a před jejichž očima jsem se jim dal poznat.
10. Vyvedl jsem je tedy z Egypta a přivedl je na poušť.
11. Dal jsem jim svá pravidla a oznámil jim své zákony (které kdo plní, díky nim bude žít).
12. Dal jsem jim také své soboty, aby byly znamením mezi mnou a jimi, aby věděli, že já jsem Hospodin, jejich Posvětitel.