5. Tehdy na mě padl Duch Hospodinův. „Mluv!“ řekl mi. „Tak praví Hospodin: Tohle říkáte, dome izraelský; já ale vím i to, co vás v duchu napadá.
6. Povraždili jste v tomto městě tolik lidí, že ve všech ulicích leží mrtvoly!
7. Proto tak praví Panovník Hospodin: Mrtvoly, které jste nechali padnout ve městě, ty jsou to maso a město je ten hrnec; já vás z něj ale vyženu.
8. Báli jste se meče a já na vás meč uvedu, praví Panovník Hospodin.
9. Vyženu vás z města ven a vydám vás do rukou cizáků. Tak nad vámi vykonám své rozsudky.
10. Padnete mečem. Budu vás soudit na izraelském území a tehdy poznáte, že já jsem Hospodin.
11. Už vám nebude ve městě jako masíčku v hrnci. Budu vás soudit na izraelském území
12. a tehdy poznáte, že já jsem Hospodin. Neřídíte se totiž mými pravidly a neplníte mé zákony, ale řídíte se pravidly národů ve vašem okolí!“
13. A zatímco jsem prorokoval, Pelatiáš, syn Benajášův, zemřel. Padl jsem proto na tvář a hlasitě jsem úpěl: „Ach ne, Hospodine, Pane můj! To chceš skoncovat s pozůstatkem Izraele?“
14. Dostal jsem slovo Hospodinovo:
15. „Synu člověčí! Obyvatelé Jeruzaléma říkají o tvých bratrech, o tvých vlastních příbuzných a vůbec o celém domu Izraele: ‚Jsou daleko od Hospodina. Země teď patří nám.‘
16. Proto řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Ano, zahnal jsem je daleko mezi národy, ano, rozprášil jsem je po zemích. V zemích, kam přišli, se jim ale sám nakrátko stanu svatyní.
17. Proto řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Shromáždím vás z národů a posbírám vás ze zemí, do nichž jste byli rozptýleni, a dám vám izraelskou zemi.
18. Až tam přijdou, odstraní odtud všechny ohavnosti a nechutnosti.