3. Ó, jak miluješ lidi! Všechny své svaté v ruce máš. Oni se k tvým nohám přivinuli, aby přijímali slova tvá –
4. Zákon, jenž Mojžíš vydal nám, dědictví shromáždění Jákobova.
5. Ješurunovi stal se králem, vůdcové lidu když sešli se společně s kmeny Izraele.
6. Ruben ať žije, ať nikdy nevymře, ač jeho mužů jen hrstka je!“
7. O Judovi řekl: „Vyslýchej, Hospodine, hlas Judův, k jeho lidu jej zpět přiváděj. Když bojuje svou vlastní rukou, proti nepřátelům mu pomáhej.“
8. O Levim řekl: „Kéž tvé urim a tumim, Hospodine, připadne muži tobě věrnému! Zkusils jej onou zkouškou v Masse, přel ses s ním u vod sváru v Meribě.
9. O otci i matce řekl: ‚Nehledím na ně!‘ Na vlastní bratry nebral zřetel a ke svým dětem neznal se. Ano, tvé slovo zachovali, tvou smlouvu budou střežit levité.
10. Jákoba budou tvým pravidlům učit a Zákonu tvému Izrael. Kadidlo před tebe budou klást, zápaly přinášet ti na oltář.
11. Požehnej, Hospodine, jeho síle, v díle jeho rukou zalíbení měj. Jeho protivníky udeř do slabin, aby jeho nepřátelé už nikdy nevstali!“
12. O Benjamínovi řekl: „Hospodinův miláček to je – kéž zůstává u něj v bezpečí! On jej ochraňuje každý den, vždyť odpočívá v jeho náručí.“
13. O Josefovi řekl: „Jeho zemi ať žehná Hospodin nejlepší rosou z nebe nahoře, prameny sahajícími dolů do hloubky,
14. nejlepšími dary slunce, nejlepší úrodou všech měsíců,
15. největší chloubou hor odvěkých, nejlepšími dary věčných pahorků,
16. nejlepším ze země a její plnosti! Přízeň Toho, jenž přebývá v keři, na hlavě Josefově nechť spočine, na temeni vyvoleného z bratří!
17. Jak prvorozenému býku čest mu náleží, jeho rohy jsou rohy buvolí; národy ze všech zemských končin on těmi rohy porazí. Takové ať jsou desetitisíce Efraimovy, takové tisíce Manasesovy!“
18. O Zabulonovi řekl: „Raduj se, Zabulone, kdykoli vycházíš, a ty, Isachare, v stanech svých!