11. Hospodin mi řekl: „Vstaň, vydej se na cestu v čele lidu. Ať vejdou a obsadí tu zem, o níž jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám!“
12. Nyní tedy, Izraeli – co od tebe Hospodin, tvůj Bůh, žádá? Jen to, abys ctil Hospodina, svého Boha, kráčel po všech jeho cestách a miloval jej. Chce, abys sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší
13. a abys zachovával Hospodinova přikázání a ustanovení, která ti dnes udílím pro tvé dobro.
14. Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebe i nebesa nebes, země i vše, co je na ní.
15. Pouze ke tvým otcům však Hospodin přilnul svou láskou. Ze všech národů vyvolil jejich potomstvo, totiž vás, a tak je tomu dodnes.
16. Obřežte tedy svá neobřezaná srdce a nebuďte už tvrdošíjní.
17. Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, veliký, mocný a hrozný Bůh, nestranný a neúplatný.
18. Zjednává právo sirotku a vdově, miluje přistěhovalce, a tak jej krmí a šatí.
19. Proto milujte přistěhovalce – vždyť jste sami byli přistěhovalci v Egyptě!
20. Hospodina, svého Boha, cti a jemu služ, k němu se přimkni a v jeho jménu přísahej.
21. To on je tvou chloubou, to on je tvůj Bůh! Na vlastní oči jsi viděl, jak veliké a hrozné věci pro tebe vykonal.
22. Tvoji otcové sestoupili do Egypta v počtu sedmdesáti osob, ale Hospodin, tvůj Bůh, tě tak rozmnožil, že je vás teď jako hvězd na nebi.