1. Spatřil jsem Pána, jak stojí nad oltářem a říká: „Udeř ty sloupy do hlavic, ať se zachvějí základy! Strhni je jim všem na hlavy. Ty, kdo přežijí, mečem pobiji! Neuteče ani jeden z nich, neunikne mi ani jediný!
2. I kdyby se zakopali do pekla, má ruka by je odtud vytáhla. Kdyby snad vystoupili do nebe, i odtud strhnu je.
3. Kdyby se ukryli na vršku Karmelu, najdu je a odtud přivedu. Kdyby se mi schovali na mořském dně, přikážu hadu, ať je odtud vyštípe.
4. Kdyby je nepřátelé do zajetí zahnali, přikážu meči, aby je tam vyhubil. Spočinu na nich svým pohledem – avšak ne v dobrém, ale ve zlém!
5. Panovník, Hospodin zástupů, se dotkne země a ta se roztřese, všichni její obyvatelé se dají do pláče. Jako Nil se celá rozlije a zase opadne jako ta řeka v Egyptě.
6. Ten, který si staví v nebi komnaty a svoji klenbu založil na zemi, ten, který přivolává mořské vody a vylévá je na zemi, má jméno Hospodin.
7. Copak nejste, Izraelci, pro mě stejní jako Habešané? praví Hospodin. Copak jsem Izrael nevyvedl z Egypta stejně jako Filištíny z Kaftoru a Aramejce z Kíru?
8. Hle, oči Panovníka Hospodina utkvěly na tomto hříšném království! Vyhladím dům Jákobův ze země, nevyhladím je však úplně, praví Hospodin.