1. Vidění Abdiášovo. Toto praví Panovník Hospodin o Edomu.Od Hospodina jsme slyšeli zprávu, že byl vyslán posel k národům: „Vzhůru! Do útoku! Válčete proti Edomu!“
2. Hle, činím tě nepatrným mezi národy, budeš v největším opovržení!
3. Pýcha tvého srdce tě oklamala, tebe, jenž bydlíš v rozeklaných skalách. Myslíš si ve výšce svého obydlí: „Kdo by mě k zemi porazil?“
4. I kdyby ses vznášel jako orel a postavil sis hnízdo mezi hvězdami, i odtamtud bych tě srazil, praví Hospodin.
5. Přepadnou-li tě v noci lupiči, vezmou jen to, co budou chtít. Přijdou-li na tvé hrozny česáči, nechají aspoň paběrky. Jaké však bude tvé neštěstí!
6. Jak jen Ezaua vyplení! Jak vyloupí jeho poklady!
7. Všichni tví spojenci tě poženou až k hranicím; ti, s kterými žiješ v pokoji, tě podvedou a porazí; ti, kteří tvůj chléb jídali, na tebe léčku nastraží – nebudeš mít ani ponětí!
8. Toho dne, praví Hospodin, vyhubím z Edomu mudrce, na Ezauově hoře rozum nezbude!
9. Tví hrdinové, Temane, zděsí se – na Ezauově hoře každý zahyne! Kvůli vraždění,
10. kvůli násilí na Jákobovi, tvém bratrovi, budeš zahalen do ostudy, vyhlazen budeš navěky!
11. V ten den ses stranou postavil – v den, kdy jeho vojsko zajali cizinci, kdy do jeho bran vešli barbaři, kdy o Jeruzalém losem házeli – tehdys byl jako jeden z nich!
12. Nekochej se nad bratrem svým v den jeho neštěstí! Neraduj se nad judskými syny v den jejich záhuby! Nevychloubej se tolik v den soužení!
13. Nevcházej do brány mého lidu v den jejich pohromy! Nekochej se jeho trápením v den jeho pohromy! Nesahej po jeho jmění v den jeho pohromy!
14. Nestav se na rozcestí, abys hubil ty, kdo utekli! Nevydávej ty, kdo přežili, v den soužení!
15. Blízko je Hospodinův den proti všem národům. To, co jsi dělal, se stane tobě, tvé činy se ti vrátí na hlavu.