12. Snad Hospodin pohlédne na mé trápení a odplatí mi za ty dnešní nadávky dobrodiním.“
13. David tedy se svými muži pokračoval v cestě. Šimei ale šel podél nich po protějším svahu, a jak šel, zlořečil, házel po něm kameny a vířil prach.
14. Utrmácený král i všichni, kdo byli s ním, nakonec dorazili na místo, kde si odpočinuli.
15. Abšalom zatím s celým izraelským vojskem vstoupil do Jeruzaléma. Také Achitofel byl s ním.
16. Tehdy k Abšalomovi přišel i Davidův důvěrník Chušaj Arkijský a zvolal: „Ať žije král! Ať žije král!“
17. „Takhle se odvděčuješ svému příteli?“ řekl mu Abšalom. „Proč jsi nešel s ním?“
18. „To ne,“ odpověděl mu Chušaj. „Koho vyvolil Hospodin a celý tento izraelský lid, s tím jsem a s tím zůstanu.
19. A komu jinému bych měl sloužit než jeho synu? Jako jsem sloužil tvému otci, tak budu sloužit tobě.“
20. Abšalom se obrátil na Achitofela: „Poraďte, co máme dělat.“
21. Achitofel mu odpověděl: „Spi s konkubínami svého otce, které tu nechal, aby se staraly o dům. Když celý Izrael uslyší, jak ses svému otci zprotivil, posílí to odhodlání všech, kdo jsou s tebou.“
22. A tak pro Abšaloma roztáhli na střeše baldachýn a Abšalom před zraky všeho Izraele spal s konkubínami svého otce.
23. Radit se s Achitofelem, který byl tenkrát rádcem, bylo jako doptávat se na Boží slovo. Takto bral všechny jeho rady jak David, tak Abšalom.