14. „A to ses nebál vztáhnout ruku a zabít Hospodinova pomazaného?!“ řekl mu na to David.
15. Tehdy zavolal na jednoho z mládenců: „Pojď sem, zabij ho!“ A tak ho udeřil, až zemřel.
16. Ještě předtím mu David řekl: „Tvá krev na tvou hlavu! Vlastními ústy jsi na sebe řekl: To já jsem zabil Hospodinova pomazaného.“
17. David pak nad Saulem a jeho synem Jonatanem zpíval tento žalozpěv
18. a přikázal, aby se synové Judy učili tuto Píseň luku. Takto je zapsána v Knize Upřímného:
19. Ach, Izraeli, tvá ozdoba zabita leží na tvých výšinách! Jak padli hrdinové!
20. Ať se to v Gatu nikdo nedozví, ať to neohlašují v aškelonských ulicích, ať se neradují filištínské dcery, ať nejásají dcery neobřezaných!
21. Svahy Gilboa, ano, vy – deště a rosy buďte zbaveny! Ať už se nenajde pole úrodné tam, kde štít hrdinů byl pohaněn, štít Saulův, již nepomazán olejem!
22. Bez krve raněných, bez tuku udatných luk Jonatanův se nevracel, ani meč Saulův, než býval nasycen.
23. Saule a Jonatane, v životě druhové milí, ve smrti nejste rozloučeni, rychlejší než orli, silnější než lvi!
24. Dcery izraelské, oplakávejte Saula – šatil vás vzácným šarlatem a krášlil šperky ze zlata.
25. Jak padli hrdinové vprostřed boje! Na tvých výšinách proboden Jonatan!
26. Teskním po tobě, Jonatane, bratře – jak jsem tě miloval! Tvá láska ke mně byla úžasná, vzácnější nežli láska žen.