2. Dělal, co je v Hospodinových očích správné, přesně jako kdysi jeho otec David.
3. Už v prvním měsíci prvního roku své vlády otevřel dveře Hospodinova chrámu a opravil je.
4. Přivedl kněze a levity, shromáždil je na východním prostranství
5. a řekl jim: „Slyšte mě, levité! Posvěťte se a posvěťte chrám Hospodina, Boha svých otců. Vyneste ze svatyně všechno nečisté!
6. Naši otcové zradili Hospodina, našeho Boha, a páchali, co je v jeho očích zlé. Opustili ho, odvrátili svou tvář od Hospodinova příbytku a obrátili se k němu zády.
7. Potom zavřeli dveře předsíně, pozhášeli lampy a už nezažehli kadidlo a nepřinesli zápalnou oběť ve svatyni Boha Izraele.
8. Proto na Judu a Jeruzalém dolehl Hospodinův hněv a učinil je odstrašujícím příkladem pro výstrahu a výsměch, jak to sami na vlastní oči vidíte.
9. Hle, proto naši otcové padli mečem a naši synové, dcery a ženy jsou v zajetí.
10. Teď jsem ale rozhodnut uzavřít s Hospodinem, Bohem Izraele, smlouvu, aby od nás odvrátil svůj planoucí hněv.
11. Synové moji, neberte to teď na lehkou váhu. Hospodin vás přece vyvolil, abyste stáli před ním a sloužili mu, abyste mu jakožto jeho služebníci pálili kadidlo.“
12. Levité tedy začali: ze synů Kehatových Machat, syn Amasajův, a Joel, syn Azariášův; ze synů Merariho Kiš, syn Abdiho, a Azariáš, syn Jehalelela; ze synů Geršonových Joach, syn Zimův, a Eden, syn Joachův;
13. ze synů Elicafanových Šimri a Jehiel; ze synů Asafových Zachariáš a Mataniáš;
14. ze synů Hemanových Jechiel a Šimei; ze synů Jedutunových Šemajáš a Uziel.