11. „Toto je způsob, jakým nad vámi bude král vládnout,“ řekl. „Vezme vám syny, aby mu dělali vozataje a jezdce a aby běhali před jeho vozem.
12. Některé ustanoví za velitele nad tisíci nebo nad padesáti, jiné nechá orat jeho pole a sklízet jeho sklizeň a další pro něj budou vyrábět válečnou výzbroj a vozovou výstroj.
13. Vezme vám dcery, aby mu vařily, pekly a připravovaly voňavky.
14. Vezme vám nejlepší pole, vinice i olivy a rozdá je svým dvořanům.
15. Vaši setbu i vaše vinice zdaní desátkem a ten rozdá svým komorníkům a dvořanům.
16. Vezme si vaše služebníky i vaše děvečky, váš nejlepší dobytek i vaše osly, aby pracovali pro něj.
17. Vaše ovce a kozy zdaní desátkem. I vy sami nakonec budete jeho otroky.
18. Přijde den, kdy budete naříkat, že jste se rozhodli pro krále, ale Hospodin tehdy vaše volání nevyslyší.“
19. Lid ale odmítl Samuele poslechnout. „Ne, ne!“ prohlásili. „Chceme mít nad sebou krále.
20. Ať jsme jako všechny národy; ať nám vládne vlastní král, ať nás vede, ať za nás bojuje!“
21. Samuel tedy vyslechl všechna slova lidu a oznámil je Hospodinu.
22. „Poslechni je,“ odpověděl mu Hospodin; „ustanov jim krále.“ Samuel pak Izraelcům řekl: „Vraťte se všichni domů.“