11. Nakonec se ho tedy zeptala: „Koho ti mám vyvolat?“ „Vyvolej mi Samuela,“ odpověděl.
12. Když ta žena spatřila Samuela, najednou hlasitě vykřikla: „Proč jsi mě podvedl? Vždyť ty jsi Saul!“
13. „Neboj se,“ řekl jí král. „Co vidíš?“ „Vidím ze země vystupovat jakési božstvo,“ řekla žena.
14. „Jak vypadá?“ ptal se. „Zvedá se nějaký stařec zahalený pláštěm,“ odpověděla. Tehdy Saul poznal, že je to Samuel, padl tváří k zemi a poklonil se.
15. Samuel k Saulovi promluvil: „Proč mě rušíš? Proč jsi mě nechal vyvolat?“ „Je mi tak úzko!“ odpověděl Saul. „Filištíni proti mně bojují a Bůh se ode mě odvrátil! Vůbec mi neodpověděl – ani skrze proroky, ani skrze sny. Proto jsem tě zavolal, abys mi poradil, co mám dělat.“
16. Samuel mu na to řekl: „Proč se ptáš mě, když se od tebe Hospodin odvrátil a stal se tvým nepřítelem?
17. Hospodin udělal, co skrze mě předpověděl: Hospodin od tebe odtrhl království a dal je tvému bližnímu, Davidovi!
18. Protože jsi neposlechl Hospodina a nevykonal jeho planoucí hněv proti Amalekovi, proto s tebou dnes Hospodin naloží takto:
19. Hospodin tě i s Izraelem vydá do rukou Filištínů! Zítra budeš ty i tví synové se mnou, neboť Hospodin vydá izraelské vojsko do rukou Filištínů.“
20. Vtom se Saul, jak byl dlouhý, skácel k zemi. Samuelova slova ho tak vyděsila, že ho opustil zbytek sil. Celý den a noc totiž nic nejedl.
21. Když ta žena přistoupila k Saulovi a viděla, jak je vyděšený, řekla mu: „Pohleď, tvá služebnice tě poslechla. Nasadila jsem vlastní život, když jsem udělala, o cos mě žádal.
22. Teď tedy prosím vyslechni ty svou služebnici. Nabídnu ti něco k jídlu a ty se najíš, abys měl sílu. Musíš pokračovat v cestě.“
23. On ale odmítal: „Nebudu jíst!“ Jeho služebníci i ta žena ale naléhali, až je nakonec poslechl, vstal ze země a posadil se na lůžko.
24. Žena rychle porazila vykrmené tele, které měla doma, vzala mouku, zadělala a napekla z ní nekvašené chleby.
25. Potom to nabídla Saulovi a jeho služebníkům. Pojedli, vstali a ještě té noci odešli.