26. David se mužů kolem sebe zeptal: „Cože dostane ten, kdo toho Filištína zabije a zbaví Izrael té ostudy? Kdo je tenhle filištínský neobřezanec, že uráží šiky živého Boha?“
27. Muži mu tedy pověděli stejně jako předtím, co čeká toho, kdo by ho zabil.
28. Jeho nejstarší bratr Eliab ale zaslechl, jak s nimi mluví, a hrozně se na Davida rozhněval: „Proč jsi sem vlastně přišel? A komu jsi svěřil těch pár ovcí na poušti? Znám tu tvou drzost a zlomyslnost! Přišel ses podívat na bitvu, co?“
29. „Co jsem zase provedl? To se nemůžu zeptat?“ bránil se David.
30. Potom se obrátil na dalšího se stejnou otázkou a muži mu odpovídali právě tak jako předtím.
31. To, co David říkal, se rozneslo. Ohlásili to i Saulovi a ten si ho dal zavolat.
32. „Ať se toho Filištína nikdo neleká!“ řekl David Saulovi. „Tvůj služebník půjde a bude se s ním bít.“
33. „Nemůžeš se s tím Filištínem bít,“ namítl mu Saul. „Jsi ještě chlapec a on je bojovník už odmalička.“
34. David mu odpověděl: „Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev nebo medvěd a vzal ze stáda ovci,