9. Amonci vyrazili a sešikovali se k boji u městské brány, zatímco králové, kteří přišli s nimi, zaujali postavení v poli.
10. Joáb viděl, že musí čelit boji zepředu i zezadu, a tak vybral ty nejlepší z izraelských bojovníků, aby nastoupili proti Aramejcům.
11. Zbytek vojska svěřil pod velení svého bratra Abišaje, aby nastoupili proti Amoncům.
12. Joáb mu řekl: „Budou-li Aramejci nad mé síly, přijdeš mi na pomoc. Budou-li Amonci nad tvé síly, pomohu já tobě.
13. Buď silný! Odvahu! Za náš lid a za města našeho Boha! Ať Hospodin učiní, co se mu zlíbí.“
14. Nato se Joáb se svým vojskem pustil do boje s Aramejci a ti se před nimi dali na útěk.
15. Jakmile Amonci uviděli, že Aramejci utekli, dali se i oni na útěk před Joábovým bratrem Abišajem a stáhli se do města. Joáb se pak vrátil do Jeruzaléma.
16. Aramejci viděli, že je Izrael porazil, a tak vyslali posly a přivedli si také Aramejce z druhého břehu Eufratu. V jejich čele stál Hadad-ezerův vojevůdce Šofach.
17. Když se to David dozvěděl, shromáždil celý Izrael, překročil Jordán, přitáhl k nim a sešikoval vojsko proti nim. Jakmile David sešikoval vojsko, pustili se s ním Aramejci do boje.
18. Museli se ale před Izraelem dát na útěk. David mezi Aramejci pobil 7 000 jezdců a 40 000 pěšáků. Zabil i jejich vojevůdce Šofacha.
19. Když Hadad-ezerovi vazalové viděli, že je Izrael porazil, uzavřeli s Davidem mír a poddali se mu. Aramejci pak už nikdy nechtěli přijít Amoncům na pomoc.