15. Tito Gádovi synové veleli vojsku; menší z nich stovce a větší tisícovce.
16. To oni překročili Jordán v prvním měsíci, kdy se řeka všude vylévá z břehů, a zahnali všechny obyvatele údolí k východu i k západu.
17. Také někteří z Benjamína a Judy přišli za Davidem k jeho pevnosti.
18. David jim vyšel vstříc se slovy: „Pokud ke mně přicházíte v pokoji, abyste mi pomáhali, spojím se s vámi celým srdcem. Pokud mě ale chcete vyzradit mým nepřátelům, ačkoli jsem nevinný, ať to Bůh našich otců vidí a soudí!“
19. Tenkrát sestoupil Duch na velitele Třicítky, Amasaje: „Patříme tobě, Davide, jsme na tvé straně, synu Jišaje! Pokoj, pokoj buď tobě i tvým pomocníkům pokoj buď – vždyť ti pomáhá sám tvůj Bůh!“ A tak je David přijal a jmenoval je veliteli nájezdníků.
20. Další z pokolení Manases se přidali k Davidovi, když táhl s Filištíny do boje proti Saulovi. (Nakonec ale Filištínům nepomohli. Jejich vládci se ho totiž po poradě rozhodli propustit. Řekli si: „Pokud přeběhne ke svému pánu Saulovi, bude nás to stát hlavy.“)
21. Když potom táhl do Ciklagu, přidali se k němu tito muži z pokolení Manases: Adnach, Jozabad, Jediael, Michael, Jozabad, Elihu, Ciletaj, velitelé Manasesových houfů.
22. Pomáhali pak Davidovi proti nájezdníkům, protože to byli samí udatní hrdinové, a tak se ve vojsku stali veliteli.