3. Když přišli všichni izraelští stařešinové, kněží zvedli Truhlu Hospodinovu
4. a vynesli ji i Stan setkávání se vším jeho posvátným vybavením. Zatímco to kněží a levité vynášeli,
5. král Šalomoun s celým shromážděním Izraele, jež se k němu dostavilo před Truhlu, obětoval tolik bravu i skotu, že nešlo spočítat ani sledovat, kolik ho bylo.
6. Kněží pak vnesli Truhlu Hospodinovy smlouvy na její místo do chrámového svatostánku, do nejsvětější svatyně pod křídla cherubů.
7. Cherubové totiž rozprostírali svá křídla nad Truhlou, takže svrchu přikrývali Truhlu i její tyče.
8. Ty byly tak dlouhé, že jejich konce bylo vidět ze svatyně před svatostánkem. Zvenku je ovšem vidět nebylo. Jsou tam až dodnes.
9. V Truhle nebylo nic než dvě kamenné desky, které tam uložil Mojžíš na Orébu, když Hospodin se syny Izraele uzavřel smlouvu po jejich odchodu z Egypta.
10. Když potom kněží vycházeli ze svatyně, naplnil Hospodinův chrám oblak.
11. Kněží se kvůli tomu oblaku nemohli postavit ke službě, protože Hospodinův chrám naplnila Hospodinova sláva.
12. Tehdy Šalomoun prohlásil: „‚Zůstávám v mračnu,‘ pravil Hospodin.
13. Já jsem ti ale postavil chrám vznešený, místo, kde bys bydlel už navěky!“
14. Potom se král otočil a požehnal celému stojícímu shromáždění Izraele:
15. „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který vlastními ústy mluvil k mému otci Davidovi a vlastní rukou naplnil, co řekl:
16. ‚Ode dne, kdy jsem svůj lid Izrael vyvedl z Egypta, jsem ze žádného izraelského kmene nevyvolil město k postavení chrámu, v němž by zůstávalo mé jméno. Vyvolil jsem však Davida, aby vedl Izrael.‘
17. Můj otec David toužil postavit chrám jménu Hospodina, Boha Izraele.