7. Jeho žena Jezábel mu řekla: „No tak, jsi přece král Izraele. Vstaň, něco sněz a rozvesel se. Já ti tu vinici Nábota Jizreelského obstarám.“
8. Potom napsala dopisy Achabovým jménem, zapečetila jeho pečetí a rozeslala je stařešinům a urozeným mužům ve městě, kde Nábot bydlel.
9. V těch dopisech psala: „Vyhlaste půst a posaďte Nábota do čela lidu.
10. Naproti němu posaďte nějaké dva ničemy, ať dosvědčí, že zlořečil Bohu i králi. Pak ho vyveďte a ukamenujte k smrti.“
11. Stařešinové a urození muži z města, kde Nábot bydlel, tedy udělali, co jim Jezábel nařídila v dopisech, které jim poslala.
12. Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu.
13. Pak přišli dva ničemové, posadili se naproti němu a veřejně Nábota obvinili: „Nábot zlořečil Bohu i králi!“ Vyvedli ho tedy za město a ukamenovali k smrti.
14. Potom poslali Jezábel zprávu: „Nábot byl ukamenován a je mrtev.“
15. Jakmile Jezábel slyšela, že Nábot byl ukamenován a je mrtev, řekla Achabovi: „Vstávej. Tu vinici Nábota Jizreelského, kterou ti odmítal prodat, už můžeš zabrat. Nábot není naživu, zemřel.“
16. Když Achab uslyšel, že Nábot zemřel, vstal a šel tu vinici Nábota Jizreelského zabrat.