12. Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu.
13. Pak přišli dva ničemové, posadili se naproti němu a veřejně Nábota obvinili: „Nábot zlořečil Bohu i králi!“ Vyvedli ho tedy za město a ukamenovali k smrti.
14. Potom poslali Jezábel zprávu: „Nábot byl ukamenován a je mrtev.“
15. Jakmile Jezábel slyšela, že Nábot byl ukamenován a je mrtev, řekla Achabovi: „Vstávej. Tu vinici Nábota Jizreelského, kterou ti odmítal prodat, už můžeš zabrat. Nábot není naživu, zemřel.“
16. Když Achab uslyšel, že Nábot zemřel, vstal a šel tu vinici Nábota Jizreelského zabrat.
17. Eliáš Tišbejský tehdy dostal slovo Hospodinovo:
18. „Vstaň, jdi do Samaří vstříc izraelskému králi Achabovi. Hle, je na vinici, kterou přišel zabrat.
19. Řekni mu: ‚Toto praví Hospodin: Vraždil jsi a teď ještě zabíráš?‘ A dodej: ‚Toto praví Hospodin: Tam, kde psi chlemtali krev Nábotovu, budou chlemtat i tvou.‘“
20. „Tak jsi mě našel, můj nepříteli?“ oslovil Achab Eliáše. „Ano,“ odpověděl, „protože ses zaprodal, abys páchal, co je v Hospodinových očích zlé.