5. Synové Leviho, kteří zastávají kněžský úřad, mají podle Zákona oprávnění přijímat desátky od lidu, to jest od svých bratrů, kteří tak jako oni vzešli z Abrahamových beder.
6. Melchisedech, který ani nepochází z jejich rodokmenu, však přijal desátek od samotného Abrahama a dal požehnání tomu, který měl zaslíbení od Boha!
7. Je nesporné, že požehnání přijímá menší od většího.
8. Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam někdo, o kom se tvrdí, že žije.
9. Dalo by se dokonce říci, že skrze Abrahama dal desátek i Levi, který desátky přijímá,
10. neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc.
11. Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu?
12. Se změnou kněžství ovšem nutně nastává i změna Zákona.
13. Ten, o kom se tu mluví, přece patří k jinému pokolení, z něhož nikdy nikdo u oltáře nesloužil.
14. Jak známo, náš Pán pochází z Judy, a ohledně toho pokolení se Mojžíš o kněžích vůbec nezmínil.
15. Je tedy nade vši pochybnost zřejmé, že nastupuje jiný kněz, podobný Melchisedechovi,
16. ne podle tělesných pravidel Zákona, ale podle moci nesmrtelného života.
17. Jak dosvědčuje Písmo: „Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova.“
18. Tím se ruší to staré přikázání jako nedostatečné a neúčinné
19. (Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu.