15. Kdyby měli na mysli tu, kterou opustili, měli přece dost času k návratu.
16. Oni však toužili po lepší vlasti – po té nebeské. Sám Bůh se proto nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim připravil město.
17. Vírou Abraham ve své zkoušce obětoval Izáka. Ten, který přijal zaslíbení, obětoval svého jediného syna,
18. o němž bylo řečeno: „Tvé símě bude povoláno v Izákovi.“
19. Počítal totiž s tím, že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; a odtud ho také (obrazně řečeno) přijal.
20. Vírou Izák požehnal Jákobovi a Ezauovi ohledně budoucích věcí.
21. Vírou umírající Jákob požehnal každému z Josefových synů a „poklonil se, opřen o svou hůl.“
22. Vírou se Josef, předtím než skonal, zmínil o odchodu Izraelitů z Egypta a řekl jim, jak mají naložit s jeho kostmi.
23. Vírou byl Mojžíš po narození tři měsíce ukrýván svými rodiči. Když viděli, jak je to dítě krásné, nenechali se zastrašit královým rozkazem.
24. Vírou se Mojžíš, jakmile dospěl, zřekl postavení faraonova vnuka.
25. Dal přednost útrapám Božího lidu před pomíjivým hříšným požitkem.
26. Kristova potupa mu byla dražší než všechny egyptské poklady, neboť se díval až k odplatě.
27. Vírou opustil Egypt a nedal se zastrašit královým hněvem. Vytrval, jako by viděl Neviditelného.
28. Vírou slavil Hod beránka a skropení krví, takže se jich zhoubce prvorozených nedotkl.
29. Vírou přešli Rudé moře jako po suché zemi; když se však o to pokusili Egypťané, zmizeli v hlubině.