4. Titovi, vlastnímu synu v obecné víře: Milost a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Spasitele.
5. Nechal jsem tě na Krétě proto, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a podle mých pokynů ustanovil po městech starší.
6. Takový člověk musí být bezúhonný: věrný manžel, který má věřící děti, jimž nelze vytknout prostopášnost nebo vzpouru.
7. Představený musí být jakožto Boží správce bezúhonný: nesmí být samolibý, vznětlivý, opilec, hrubián ani prospěchář,
8. ale pohostinný, milovník dobra, rozvážný, spravedlivý, svatý a ukázněný.
9. Musí se pevně držet spolehlivých slov Pánova učení, tak aby uměl nejen povzbuzovat zdravým učením, ale i přemáhat odpůrce.
10. Je totiž spousta buřičů, žvanilů a svůdců, zvláště mezi obřezanými,
11. a těm se musejí zacpat ústa. Pro mrzký zisk učí nemístným věcem a rozvracejí tak celé rodiny.
12. Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: „Kréťané jsou věční lháři, zlé bestie, líné pupky!“
13. Měl úplnou pravdu. Proto je přísně napomínej, ať jsou zdraví ve víře
14. a nezabývají se židovskými bájemi a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
15. Čistým je vše čisté; nečistým a nevěřícím však není čisté nic – nemají totiž čistou mysl ani svědomí.
16. Prohlašují, že znají Boha, ale svými skutky to popírají. Jsou nesnesitelní, nepovolní a nepřipravení konat jakékoli dobro.