27. Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána a mluvil s ním a také jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu.
28. A tak s nimi zůstal v Jeruzalémě.
29. Hovořil a přel se také s pořečtěnými Židy a ti mu začali ukládat o život.
30. Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.
31. Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly.
32. Petr obcházel všechny církve a cestou přišel také ke svatým v Lyddě.
33. Tam nalezl člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a už osm let byl upoután na lůžko.
34. Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si!“ On hned vstal
35. a všichni obyvatelé Lyddy a Šáronu, kteří ho viděli, se obrátili k Pánu.
36. V Joppě pak žila jedna učednice jménem Tabita (což je v překladu Dorkas), která oplývala dobrými skutky a almužnami.
37. V těch dnech však onemocněla a zemřela. Omyli ji a položili do horní místnosti.
38. Lydda je blízko Joppy, a když se učedníci doslechli, že Petr je v Lyddě, poslali k němu dva muže s prosbou, aby k nim bez meškání přišel.
39. Petr vstal a šel s nimi. Když přišel, zavedli ho do horní místnosti, kde ho s pláčem obstoupily všechny vdovy a ukazovaly košile a pláště, které jim Dorkas dělala, dokud byla s nimi.
40. Petr poslal všechny ven, poklekl a modlil se. Potom se obrátil k jejímu tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“ Otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se.