20. a hned začal v synagogách kázat, že Ježíš je Boží Syn.
21. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „Vždyť to je ten, který v Jeruzalémě hubil vyznavače toho jména! Copak sem nepřišel, aby je v poutech odvedl k vrchním kněžím?“
22. Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy.
23. Když už to trvalo dost dlouho, Židé se dohodli, že ho zabijí.
24. Saul se ale o jejich úkladech dozvěděl. Brány byly hlídány dnem i nocí, protože ho chtěli zabít,
25. a tak ho učedníci v noci vzali a spustili ho v koši přes hradbu.
26. Saul se tedy vrátil do Jeruzaléma. Pokoušel se připojit k učedníkům, ale všichni se ho báli. Nevěřili totiž, že je učedník.
27. Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána a mluvil s ním a také jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu.
28. A tak s nimi zůstal v Jeruzalémě.
29. Hovořil a přel se také s pořečtěnými Židy a ti mu začali ukládat o život.
30. Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.
31. Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly.
32. Petr obcházel všechny církve a cestou přišel také ke svatým v Lyddě.
33. Tam nalezl člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a už osm let byl upoután na lůžko.
34. Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si!“ On hned vstal
35. a všichni obyvatelé Lyddy a Šáronu, kteří ho viděli, se obrátili k Pánu.