23. že Mesiáš má trpět, jako první vstát z mrtvých a zvěstovat světlo tomuto lidu i pohanům.“
24. Festus však Pavlovu obhajobu přerušil: „Pavle, ty šílíš!“ vykřikl. „Tvá veliká učenost tě přivádí k šílenství!“
25. „Nešílím, vznešený Feste,“ odpověděl Pavel. „Má slova jsou pravdivá a rozumná.
26. Král, před nímž tak otevřeně mluvím, těm věcem dobře rozumí. Jsem si jist, že mu nic z toho neuniklo, neboť se to nedělo někde v ústraní.
27. Věříš prorokům, králi Agrippo? Vím, že věříš.“
28. „Téměř jsi mě přesvědčil, abych se stal křesťanem,“ odpověděl mu Agrippa.
29. „Kéž by Bůh dal!“ řekl na to Pavel. „Kéž by ses nejen ty, ale každý, kdo mě dnes slyší, stal ne téměř, ale úplně tím, co já – ovšem bez těchto pout.“
30. Nato král vstal a s ním i prokurátor a Bereniké a ostatní přísedící.
31. Cestou odtud si povídali: „Ten člověk nedělá nic, zač by si zasloužil smrt nebo vězení!“
32. Agrippa na to Festovi řekl: „Kdyby se neodvolal k císaři, mohl být propuštěn.“