10. Když jsme tam strávili několik dní, dorazil z Judska jeden prorok jménem Agabos.
11. Přišel k nám, vzal Pavlův pás a svázal si ruce i nohy se slovy: „Tak praví Duch svatý: Muže, jemuž patří tento pás, takto spoutají židovští vůdci v Jeruzalémě a vydají ho do rukou pohanů.“
12. Když jsme to uslyšeli, prosili jsme ho spolu s místními učedníky, ať nechodí do Jeruzaléma.
13. „K čemu ten pláč?“ odpověděl Pavel. „Proč mi lámete srdce? Pokud jde o mě, jsem připraven nejen být svázán, ale také v Jeruzalémě zemřít pro jméno Pána Ježíše!“
14. Protože se ale nedal přesvědčit, nechali jsme toho se slovy: „Děj se vůle Páně!“
15. Po několika dnech jsme byli připraveni, a tak jsme se vydali vzhůru do Jeruzaléma.
16. Několik učedníků z Cesareje šlo s námi, aby nás dovedli k jistému Mnásonovi z Kypru, dávnému učedníkovi, u něhož jsme měli být ubytováni.
17. Když jsme došli do Jeruzaléma, bratři nás tam vřele přijali.
18. Druhého dne šel Pavel s námi k Jakubovi, kde se shromáždili všichni starší.
19. Pavel je pozdravil a vyprávěl jim postupně všechno, co Bůh skrze jeho službu vykonal mezi pohany.
20. Když to uslyšeli, vzdali slávu Bohu. Potom mu řekli: „Vidíš, bratře, kolik tisíc Židů už uvěřilo, a ti všichni jsou horliví milovníci Zákona.
21. O tobě ale mají zprávy, že učíš všechny Židy mezi pohany, aby odpadli od Mojžíše. Prý je navádíš, aby nedávali obřezat své syny a nezachovávali naše zvyky.