14. Tehdy vstal Petr s ostatními jedenácti a hlasitě k nim promluvil: „Židé a všichni, kdo pobýváte v Jeruzalémě, chci vám něco oznámit. Dobře mě poslouchejte:
15. Tito lidé vůbec nejsou opilí, jak si myslíte – vždyť je teprve devět hodin!
16. Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele:
17. ‚V posledních dnech, praví Bůh, vyliji svého Ducha na všechny lidi. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny.
18. Jistěže na své služebníky a služebnice v těch dnech vyliji svého Ducha a budou prorokovat.
19. Ukážu zázraky na nebi a znamení na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu.
20. Slunce se obrátí v tmu a měsíc v krev, než přijde veliký a zjevný Hospodinův den.
21. Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, však bude zachráněn.‘
22. Slyšte má slova, Izraelité: Bůh vám dokázal, kdo je Ježíš Nazaretský, když skrze něj mezi vámi konal divy, zázraky a znamení, jak sami dobře víte.
23. Když vám ho Bůh podle své jisté vůle a prozřetelnosti vydal, ukřižovali jste ho rukama bezbožníků.
24. Bůh jej ale vzkřísil a zprostil utrpení smrti, protože nemohl zůstat v její moci.
25. David o něm říká: ‚Hospodina vidím před sebou napořád, je po mé pravici, nezakolísám.
26. Mé srdce je šťastné, můj jazyk zpívá, také mé tělo v naději odpočívá.
27. Nenecháš v záhrobí duši mou, svého svatého nevydáš rozkladu.
28. Cesty života jsi mi oznámil, ve své přítomnosti mě sytíš radostí!‘
29. Bratři, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pochován – jeho hrob tu máme dodneška!
30. Jako prorok ale věděl, co mu Bůh zaslíbil: přísahal mu, že na jeho trůn posadí jednoho z jeho vlastních potomků.
31. Když říkal, že jeho duše nezůstane v záhrobí a jeho tělo nepodlehne rozkladu, předvídal tedy Mesiášovo vzkříšení.
32. A právě Ježíše Bůh vzkřísil – my všichni jsme toho svědkové!
33. Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití.