44. Příští sobotu se ke slyšení Božího slova sešlo skoro celé město.
45. Když Židé uviděli ty davy, naplnila je závist a začali rouhavě popírat, cokoli Pavel řekl.
46. Pavel a Barnabáš jim směle odpověděli: „Vy jste měli Boží slovo slyšet jako první. Protože ho však odmítáte, a považujete se tak za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům!
47. Tak nám to totiž přikázal Hospodin: ‚Učinil jsem tě světlem národů, abys dal spásu celému světu.‘“
48. Když to pohané uslyšeli, začali se radovat a oslavovat Pánovo slovo a všichni, kdo byli předurčeni k věčnému životu, uvěřili.
49. Pánovo slovo se pak šířilo po celém kraji.
50. Židovští vůdci ale poštvali bohabojné a vážené ženy i přední muže města, aby proti Pavlovi a Barnabášovi rozpoutali pronásledování a vyhnali je ze svého kraje.
51. Ti však na ně setřásli prach z nohou a přišli do Ikonia.
52. Učedníci pak byli plní radosti a Ducha svatého.