13. Přineslo mi tedy to dobré smrt? V žádném případě! Hřích se však projevil jako hřích: tím, co bylo dobré, mi způsobil smrt. Díky přikázání se tedy ukázalo, jak je hřích nevýslovně hrozný.
14. Víme, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu.
15. Sám nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, ale to, co nenávidím.
16. Jelikož dělám to, co nechci, souhlasím s tím, že Zákon je dobrý.
17. Nedělám to tedy už já, ale spíše hřích, který je ve mně.
18. Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne.
19. Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci.
20. Jelikož tedy dělám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který je ve mně.
21. Objevuji tedy zákon, že když chci konat dobro, je mi nablízku zlo.