22. Boží spravedlnost, jež skrze víru v Ježíše Krista přichází ke všem, kdo věří. Není totiž rozdílu:
23. všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva.
24. Jsou však zdarma ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši.
25. Jeho určil Bůh za oběť smíření pro ty, kdo věří v jeho krev, aby tak prokázal svou vlastní spravedlnost. Bůh totiž ve své shovívavosti prominul předešlé hříchy,
26. aby nyní prokázal svou spravedlnost, aby se ukázalo, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo věří v Ježíše.
27. Kde je tedy chlouba? Byla vyloučena. Jakým zákonem? Snad skutků? Nikoli, ale zákonem víry.
28. Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.
29. Je snad Bůh jen Bohem Židů? Není i Bohem pohanů? Jistěže i pohanů!
30. Je přece jediný Bůh; ten ospravedlní obřezané díky víře a neobřezané skrze víru.
31. Rušíme tedy vírou Zákon? V žádném případě! Naopak, Zákon potvrzujeme.