11. Jak je psáno: „Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé koleno přede mnou poklekne a každý jazyk se vyzná Bohu.“
12. Každý z nás tedy složí Bohu účet sám za sebe.
13. Přestaňme proto soudit jedni druhé. Raději posuďte, jak bratra ničím neurazit a nepohoršit.
14. Vím a v Pánu Ježíši mám naprostou jistotu, že nic není nečisté samo o sobě; pokud to však někdo má za nečisté, je to pro něj nečisté.
15. Trápí-li se tvůj bratr kvůli tomu, co jíš, pak už se neřídíš láskou. Přestaň svým jídlem hubit člověka, za kterého zemřel Kristus!
16. Ať se o tom, co je pro vás dobré, nemluví zle.
17. V Božím království přece nejde o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém.
18. Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a uznávaný lidmi.
19. Usilujme tedy o to, co vede k pokoji a vzájemnému budování.
20. Nenič Boží dílo kvůli jídlu! Jistě, „všechno je čisté,“ ale je špatné pohoršovat člověka jídlem.
21. Je lepší nejíst maso, nepít víno a vyvarovat se všeho, co tvého bratra uráží.