1. Pro Boží milosrdenství vás vyzývám, bratři, abyste vydávali své životy Bohu jako živou, svatou a příjemnou oběť; to bude vaše pravá bohoslužba.
2. Nenechte se formovat tímto světem – raději se nechte proměňovat obnovou své mysli, abyste dokázali poznat, co je Boží vůle – co je dobré, náležité a dokonalé.
3. Pro milost, jíž se mi dostalo, říkám každému z vás, ať si o sobě nemyslí více, než by měl. Každý ať smýšlí střízlivě, v souladu s mírou víry, kterou mu Bůh udělil.
4. Jako máme v jednom těle mnoho údů, ale všechny údy nemají stejný úkol,
5. tak i nás je mnoho, ale v Kristu jsme jedno tělo a jako jednotlivé údy patříme k sobě navzájem.
6. Podle milosti, jíž se nám dostalo, máme rozdílné dary: kdo má proroctví, ať je užívá v souladu s vírou;
7. kdo má službu, ať slouží; kdo je učitel, ať učí;
8. kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje; kdo rozdává, ať je štědrý; kdo pečuje, ať je pilný; kdo pomáhá potřebným, ať to dělá s radostí.
9. Láska ať je bez přetvářky. Mějte odpor ke zlu, tíhněte k dobru.
10. Milujte se navzájem bratrskou láskou, projevujte si navzájem uctivost.
11. V pilnosti buďte vytrvalí, ve službě Pánu horliví,
12. v naději radostní, v soužení trpěliví, v modlitbě vytrvalí,
13. přispívejte svatým v nouzi, věnujte se pohostinnosti.
14. Dobrořečte těm, kdo vás pronásledují – nezlořečte, ale dobrořečte.
15. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.
16. Berte na sebe navzájem ohled, nebuďte domýšliví, ale mějte sounáležitost s obyčejnými. Nespoléhejte na vlastní moudrost.
17. Nikomu neodplácejte zlo zlem. Ať všichni vidí, že vám jde o dobro.
18. Pokud záleží na vás, mějte se všemi lidmi pokoj.
19. Nemstěte se sami, milovaní, ale dejte místo hněvu – je přece psáno: „Má je pomsta, já zjednám odplatu, praví Hospodin.“
20. Právě naopak: „Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít. Tím, že to učiníš, shrneš mu na hlavu žhavé uhlí.“
21. Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.