Starý Zákon

Nový Zákon

Matouš 26:22-35 Bible 21 (B21)

22. Zcela zdrceni se jeden po druhém ptali: „Snad to nejsem já, Pane?“

23. „Zradí mě ten, kdo se mnou smočil ruku v míse,“ odpověděl jim.

24. „Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil.“

25. Jeho zrádce Jidáš na to řekl: „Jsem to snad já, Rabbi?“ „Sám jsi to řekl,“ odpověděl mu Ježíš.

26. Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte; toto je mé tělo.“

27. Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něj všichni;

28. toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.

29. Říkám vám, že od této chvíle už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce.“

30. A když zazpívali žalm, odešli na Olivetskou horu.

31. Tehdy jim Ježíš řekl: „V tuto noc ode mě všichni odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a stádo ovcí se rozprchne.‘

32. Až ale vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje.“

33. „I kdyby od tebe všichni odpadli,“ prohlásil Petr, „já neodpadnu nikdy!“

34. Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, než zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš.“

35. Petr se ale dušoval: „I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!“ A podobně mluvili i všichni ostatní učedníci.

Přečtěte si kompletní kapitolu Matouš 26