17. Prvního dne Svátku nekvašených chlebů přišli za Ježíšem učedníci s otázkou: „Kde ti máme připravit velikonoční večeři?“
18. Odpověděl jim: „Jděte k jistému člověku ve městě a řekněte: ‚Mistr vzkazuje: Můj čas nadešel. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.‘“
19. Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka.
20. Večer, když byl za stolem s Dvanácti,
21. uprostřed jídla řekl: „Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.“
22. Zcela zdrceni se jeden po druhém ptali: „Snad to nejsem já, Pane?“
23. „Zradí mě ten, kdo se mnou smočil ruku v míse,“ odpověděl jim.
24. „Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil.“
25. Jeho zrádce Jidáš na to řekl: „Jsem to snad já, Rabbi?“ „Sám jsi to řekl,“ odpověděl mu Ježíš.
26. Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte; toto je mé tělo.“
27. Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něj všichni;
28. toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.
29. Říkám vám, že od této chvíle už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce.“
30. A když zazpívali žalm, odešli na Olivetskou horu.
31. Tehdy jim Ježíš řekl: „V tuto noc ode mě všichni odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a stádo ovcí se rozprchne.‘