30. Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako andělé v nebi.
31. Ale pokud jde o vzkříšení z mrtvých – copak jste nečetli, jak vám Bůh řekl:
32. ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? On není Bohem mrtvých, ale živých!“
33. A když to zástupy uslyšely, žasly nad jeho učením.
34. Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam.
35. Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel:
36. „Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“
37. Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘
38. To je první a největší přikázání.
39. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
40. V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“
41. A když už se farizeové sešli, Ježíš se jich zeptal:
42. „Co si myslíte o Mesiáši? Čí je to syn?“ „Davidův,“ odpověděli.
43. Na to jim řekl: „Jak ho tedy David může v Duchu nazývat Pánem? Říká přece:
44. ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, než ti tvé nepřátele k nohám položím.‘
45. Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?“
46. A nikdo mu nedokázal odpovědět ani slovo. Od toho dne se ho už nikdo neodvážil na nic zeptat.